Státní závěrečná zkouška pro studenty bakalářského oboru
Bakalářská státní závěrečná zkouška se sestává ze dvou částí:
- Test teoretických znalostí (test abcd)
- Test praktických znalostí přírodnin (poznávačka)
Pro úspěšné absolvování bakalářské zkoušky je nezbytné úspěšně absolvovat obě části (teoretickou a praktickou). Pro celkové hodnocení má vyšší váhu test [např. (T+T+P)/3]
Dosažené výsledky komise zhodnotí a její předseda vyhlásí. Z důvodů možného odvolání jsou odpovědní formuláře archivovány v osobních materiálech studenta.
Test teoretických znalostí
- Test se skládá z 50 otázek, vždy se čtyřmi variantami odpovědí (a, b, c, d), kdy je vždy jen jedna správná
- Na vyhotovení testu má studující 60 min.
- Za správnou odpověď se přičítá jeden bod, za špatnou odpověď se body neodečítají.
- Po příchodu studující obdrží odpovědní arch, který podepíše a vyplní své učo, do tohoto archu je povoleno zaznamenávat pouze odpovědi, jakékoliv další škrtání či znehodnocování bude znamenat nečitelnost archu a tedy jeho neplatnost.
- Následně jsou rozdány otázky, do nich je možno psát, kreslit či si dělat poznámky, na obsah tohoto archu nebude u vyhodnocování brán zřetel.
- Po uplynutí 60 min student odevzdá odpovědní arch i arch s otázkami.
Otázky jsou předem organizovány v devíti sekcích (neživá příroda, obecná biologie a zoologie, botanika nižších rostlin, botanika vyšších rostlin, zoologie bezobratlých a obratlovců, ekologie, fyziologie rostlin a živočichů, antropologie, didaktika).
Základní hodnocení:
Prospěl(a): ≥ 31 b.
Neprospěl(a) (F):≤ 30 b.
Klasifikační stupnice testu znalostí:
45 - 50 b. - A
42 - 44 b. - B
38 - 41 b. - C
35 - 37 b. - D
31 - 34 b. - E
Správnost odpovědí a výsledek testu zpracovává počítač bez možnosti zásahu členů komise.
Test praktických znalostí přírodnin
- Studující/mu je předloženo 30 exponátů přírodnin (rovnoměrně zastoupených objektů neživé přírody, botaniky, zoologie a antropologie).
- Studující postupuje vlastním tempem, maximálně má však 60 min.
- Odpovědi se zapisují na předem rozdaný opovědní arch.
- Minerály a horniny - dva body za správné určení.
- Botanické a zoologické exponáty - dva body za správné rodové i druhové jméno, jeden bod za správné rodové jméno
- Antropologické exponáty - jeden bod za správný český anatomický název a jeden bod za správné latinské pojmenování
- Body za nesprávné odpovědi se neodečítají.
- Za latinské pojmenování u botanických či zoologických exponátů se bonusové body NEudělují
- Za vzorec u minerálů se bonusové body NEudělují
Základní hodnocení:
Prospěl(a): ≥ 36 b.
Neprospěl(a) (F):≤ 35 b.
Klasifikační stupnice testu znalostí:
56 - 60 b. - A
51 - 55 b. - B
46 - 50 b. - C
41 - 45 b. - D
36 - 40 b. - E
Státní závěrečná zkouška pro studenty navazujícího magisterského oboru
Státní závěrečná zkouška z Učitelství přírodopisu – platí pro novou akreditaci 2016 (tj. pro studenty, kteří začali studovat od podzimu 2017)
1. Didaktika přírodopisu
v této části si studenti volí okruh vztahující se k problematice výuky přírodopisu na základní škole. Pro studenty hlavního plánu ("major") jsou jednotlivé okruhy z didaktiky přírodopisu dle obsahové návaznosti přiřazeny k okruhům z pedagogiky a psychologie. V praxi to znamená, že si student vylosuje jedno číslo, které označuje, jak okruh z pedagogiky a psychologie, tak z didaktiky přírodopisu. Studenti vedlejšího plánu ("minor") si losují pouze okruh z didaktiky přírodopisu.
2. Didaktická transformace přírodopisného tématu v hodině základního typu
v této části si studenti vylosují téma vycházející z učiva přírodopisu na základní škole. Jejich úkolem je po dostatečně dlouhé přípravě zařadit téma dle platných kurikulárních dokumentů, formulovat výchovně vzdělávací cíle, navrhnout organizaci a metody vhodné pro expozici, fixaci a případnou aplikaci učiva v reálných situacích. Na závěr navrhnout diagnostické metody, kterými by ověřili účinnost navrhované výuky. Nedílnou součástí je prokázání odborných znalostí vztahujících se k tématu – viz Témata k didaktické transformaci učiva přírodopisu.
3. Didaktická transformace přírodopisného tématu v organizační formě výuky specifické pro obor přírodopis
v této části si studenti vylosují téma vycházející z učiva přírodopisu na základní škole vhodné pro realizaci specifickými formami výuky. Jejich úkolem je po dostatečně dlouhé přípravě zařadit téma dle platných kurikulárních dokumentů, formulovat výchovně vzdělávací cíle, navrhnout organizaci a metody vhodné pro expozici, fixaci a případnou aplikaci učiva v reálných situacích. Na závěr navrhnout diagnostické metody, kterými by ověřili účinnost navrhované výuky. Nedílnou součástí je prokázání odborných znalostí vztahujících se k tématu – viz Témata k didaktické transformaci učiva přírodopisu
Okruhy
Obecná biologie a genetika
- Vznik, vývoj a rozmanitost organismů, projevy života a jeho význam
- Buňka jako základní struktura života a buněčné principy
- Dědičnost a proměnlivost organismů, Mendelovy a Morganovy zákony
- Exprese genetické informace, molekulární genetika
- Cytogenetika
- Viry a bakterie (charakteristika, zástupci a jejich význam)
Biologie hub, sinic, řas a prvoků
- Houby včetně lišejníků: charakteristika, systém, zástupci a jejich význam
- Sinice a řasy: charakteristika, systém, zástupci a jejich význam
- Prvoci: charakteristika, systém, zástupci a jejich význam
Biologie rostlin
- Základy rostlinné anatomie a morfologie (od buňky po rostlinné orgány)
- Fyziologické procesy v rostlinách (dýchání, fotosyntéza, pohyb látek v rostlině)
- Výtrusné rostliny (mechorosty, plavuně, přesličky, kapradiny): charakteristika, rozmnožování, systém, zástupci a jejich význam
- Semenné rostliny (nahosemenné a krytosemenné: nejdůležitější čeledi jednoděložných a dvouděložných rostlin): charakteristika, rozmnožování, systém, zástupci a jejich význam
Biologie živočichů
- Stavba a funkce jednotlivých částí těla živočichů
- Fyziologické procesy u živočichů
- Zoologie bezobratlých: charakteristika, systém, zástupci a význam vybraných kmenů bezobratlých (žahavci, ploštěnci, hlístice, měkkýši, kroužkovci, členovci, ostnokožci)
- Zoologie strunatců: charakteristika, systém, zástupci, význam, chování a ochrana vybraných skupin strunatců (pláštěnci, bezlebeční, kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci)
Biologie člověka
- Orgánové soustavy člověka (kosterní, kloubní, svalová, dýchací, trávicí, oběhová, močová, pohlavní, smyslová, kožní, mízní, endokrinní, nervová)
- Anatomie a fyziologie jednotlivých orgánových soustav
- Prevence vzniku onemocnění, nejčastější poruchy a onemocnění orgán. soustav
- Vliv životního stylu na zdraví (biologická stránka sexuální výchovy člověka, antikoncepce, sexuálně přenosné choroby, deviace; základy imunity a vliv stresu na člověka; zásady správné životosprávy a hodnocení stavu výživy, prevence obezity).
- Základy první pomoci
- Fylogeneze člověka (předkové člověka a lidoopů, hominizace – etapy, fáze; třetihorní hominoidé a jejich migrace; hominini; rod Homo a vznik moderních lidských forem).
- Ontogeneze člověka – přehled; období prenatální, embryopatie, fetopatie; období perinatální, porod, specifika lidského porodu; období postnatální: novorozenec, období kojenecké, období batolete, předškolní věk, mladší a starší školní věk, puberta, adolescence, dospělost a stáří.
- Vyšší nervová činnost, hygiena duševní činnosti včetně neurofyziologických základů paměti a učení.
Neživá příroda
- Vznik a vývoj Země
- Minerály: vznik, vlastnosti, třídění, zástupci a význam
- Horniny: vznik, vlastnosti, třídění, zástupci a význam
- Nerostné suroviny a jejich zdroje
- Vnější a vnitřní geologické procesy
- Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi
- Geologický vývoj a stavba České republiky
- Vliv atmosféry a hydrosféry na neživou přírodu
- Člověk a neživá příroda
Základy ekologie
- Organismy a prostředí
- Populace, společenstva, ekosystémy včetně různých typů ve světě i v ČR (globální a regionální)
- Ochrana přírody a životního prostředí včetně nástrojů pro ochranu přírody a krajiny v ČR a v Evropě